Letní čas je tady. Někomu je to upřímně jedno, jiní cítí posun na hodinkách opravdu citelně a dlouho se s tím vyrovnávají. Co jste o posunu času možná ještě nevěděli?
Konec března je nejen ve znamení příchodu astronomického jara, ale mění se také zimní čas na letní. Budeme vstávat o hodinu “dříve”, i když to v karanténě možná tolik nepocítíme, jako jiné roky. Lidé však mají na srovnání s realitou jeden víkend a ani o píď více.
Alespoň to slovo “letní” zní docela dobře…
- Proč se čas mění?
Nejde samozřejmě o nějakou přírodní anomálii, ale o čistě lidskou konstrukci. Vznikla v dobách, kdy bylo potřeba šetřit energii (ne že by dnes nebylo) a myšlenka byla taková: přesunout lidský den a jeho výkon do doby, kdy je už ráno vidět.
2) Kdo to vymyslel?
Traduje se, že s myšlenkou šetření energie a s tím spojeného pojetí času přišel americký prezident Benjamin Franklin. Poprvé se evropské mocnosti shodly posunout čas na letní verzi během první světové, kdy opravdu bylo nutné šetřit paliva a energie. Stejné to bylo během druhé světové války, kdy se situace opakovala. Chvíli po válce byl letní čas opět zrušen a znovu zaveden v roce 1979.
3) Co na to děti?
Přesun ze zimního na letní čas děti nemusí snášet moc dobře. Upřímně, děti na nějaké dospělácké systémy a výmysly moc neslyší, jejich tělíčka jedou ve vlastním osvědčeném rytmu a režimu. Přirozeně. Takže mnohý rodič potvrdí, že změna času na letní je docela dramatická a chvíli dítěti trvá, než se přenastaví a zvykne si. Zkusme být proto trpěliví i v karanténě, pokud se snažíme dodržet pravidelný rytmus vstávání a “chození do školy/školky”.
4) Jak to zvládá tělo?
Zvykne si, co zbývá. Ale není to bez povšimnutí. Čistě rozumové důvody se snaží “oblafnout” biorytmus, neboli naše vnitřní hodinky a procesy. Je bohužel dokázáno, že změna na letní čas přináší mezi dospělou populací více nehod a úrazů. Lidé jsou také daleko více podráždění a nervózní.
Zkusme, pokud můžeme, využít současnou situaci k většímu odpočinku, který nám pomůže změnu lépe překonat.
5) Co to udělá se spánkem?
Vypadá to sice jednoduše – prostě se půjde spát o hodinu dříve a je to, ale většina lidí takhle nefunguje. Ve skutečnosti se spánek často prostě zkrátí o hodinu a také je méně kvalitní. Záleží také na tom, jestli jste sova nebo skřivan a jak se vás změna dotkne třeba v práci. Obecně se říká, že to trvá týden, než tělo změnu zpracuje. Buďme sami k sobě vlídní a pozorní.
6) Co se dá dělat?
Zkusme uvolnit tělo a nervy. Nejlépe cvičením nebo relaxačním rituálem. Nenuťme se do spánku násilím, když to nepůjde a nechme věci plynout. Během dalších dní bude lépe.
Odborníci také doporučují stravu bohatou na bílkoviny, což zabrání vyplavování inzulínu a snižuje to výkonnost.