Tučný čtvrtek je součástí české a moravské masopustní tradice. Jak název napovídá, můžete si dát pořádně do nosu. Už jen proto, že by vás pak měl čekat pořádně dlouhý půst!
Tučný čtvrtek tradičně předchází Popeleční středě a letos připadá na 1. duben tedy první den měsíce. Říkalo se mu dokonce rozverně “tučňák“ a podle tradice to byl den, kdy se lidé začali připravovat na na masopustní veselí. V tento den se snažili opravdu najíst a napít co nejvíce, aby byli celý rok při síle.
První zmínky o oslavách masopustu se v Čechách a na Moravě objevují už od poloviny 13. století a na venkově se do jisté míry drží dodnes. Ačkoli máme pocit, že šlo čistě o lidovou veselici, masopust se slavil i v aristokratických kruzích, kde měl podobu noblesních maškarních bálů. Obyčejní lidé v podzámčí se pak rozšoupli na tancovačkách a u plných stolů.
Právě neskrývané potěšení z jídla a jeho množství dělalo masopust mezi lidem tak populární. Aby ne, každý se mohl a měl najíst, co nejvíce a nejlépe. A to z jednoho prostého důvodu. Po hodování totiž následovalo čtyřicetidenní období půstu zakončené Velikonocemi.
Kalorické bomby povoleny
O masopustní neděli kdy se lidé sešli u bohatého oběda, kdy de obvykle podávaly vepřové zabijačkové dobroty, klobásy, maso, jelita a jaternice, slanina, ale i tradiční masopustní koblihy smažené na másle. Pivo a pálenka, na Moravě pak víno, to vše teklo proudem. Po pořádném obědě čekala naše předky večerní zábava v podobě pořádné vesnické tancovačky v místní hospodě. Všechno se pak připravovalo na vrchol masopustu, což byl úterní průvod maškar.
Po legraci pokora a půst
Po takové náloži kalorií, smaženého jídla a alkoholu, přicházelo období půstu a očisty. Dnes bychom řekli detoxikace organismu. Klidně můžete své předky následovat, věděli moc dobře, proč to dělají. Čtyřicet dnů půstu, skromného bezmasého jídla byla velmi dobrá ozdravná kúra, kdy si organismus krásně odpočinul a nabral novou sílu.
Vařila se se tehdy hodně zelenina a brambory, čočka, pekl se domácí chléb a placky, na denním jídelníčku bylo kysané zelí, sušené ovoce, kroupy, hrách.
Žádné maso, vejce, mléko, žádné živočišné produkty. Všichni se tak krásně pročistili a těšili se na Velikonoce a velikonoční dobroty.
Zkuste to jako prababičky
Ani nám není jarní detox cizí a rozhodně tělu prospívá. Nemusíte sice tolik mouky, krupice a sacharidů obecně, kolik se jedlo dříve, ale luštěniny, zelenina a lehká jídla, tom platí pořád. Také se musíme po zimě rozhýbat a dopřát tělu pohyb. Nemusíte hned do fitka, ale i pravidelné svižné procházky se počítají.
Přemýšlejte, co se dá na měsíc udělat jinak bez velkých zásahů do života? Vynechat výtah, chodit více pěšky, vzdát se sladkostí a uzenin? Přestat kouřit nebo si dát další “suchý” měsíc bez alkoholu?
To vše vám rozhodně vylepší kondici na jaro, stejně, jako našim babičkám a dědům čtyřicetidenní půst.